ctrl+shift ČLOVĚK | Zpráva z konference Beyond the Obvious 2018
Informační technologie (IT) mohou řešit problémy, urychlovat rozhodování a pomáhat s plněním složitých úkolů prostřednictvím procesů samoučení. Často jsou definovány jako komunikační systém, který je univerzální, transparentní, jednoduchý a přístupný. To však není stoprocentní pravda. Technologie nejsou ani neutrální, ani přístupné a transparentní. Algoritmické procesy působí v přímém vztahu k našim infrastrukturam a nad rámec čistě funkčního přenosu a transformace dat často fungují neviditelně a se zaujatostí. Existují politické, sociální, ekonomické a kulturní otázky, které je třeba řešit, protože určují výkonnost těchto technologií a jsou zakotveny v jejich designu. Měli bychom být schopni odhalit taktické a technické designové volby a zkoumat potenciál a limity jejich implementace. Je tedy užitečné prozkoumat průnik mezi fascinací generovanou možnostmi tohoto hybridního a rozšířeného stavu a uvědoměním si nově vznikajících vzorců, které vedou k redefinici kreativity, disciplín, reprezentace, globalizace a kulturní produkce.
Tato debata se může ubírat mnoha různými směry, z nichž jeden se týká segregace sfér, v nichž myšlenky kolují online, segmentace kulturního digitálního obsahu a kulturních a sociálních dopadů nových globálních platforem pro obsah. Jak zajistíme rozmanitost kulturního obsahu, abychom překonali síťové efekty, algoritmy černé skříňky a vliv velkých dat na vytváření „nových dominantních kultur“? To nás vede k otázce, zda by se naše digitální prostředí, zprostředkované algoritmy, mohlo stát monokulturou v širším smyslu, jednou jednobarevnou bublinovou kulturou, která ztrácí rozmanitost, pluralitu a dokonce omezuje volný pohyb kulturních projevů.
Kromě oběhu a distribuce nehmotných dat je důležité zabývat se spotřebou materiálu související s IT a jejím dopadem na životní prostředí. Algoritmické procesy vyžadují neustále rostoucí infrastrukturu, která je podporována sítěmi lidské práce a snižuje přírodní zdroje. Očekává se, že do roku 2025 by odvětví IT a digitálního obsahu mohlo představovat 20 % veškeré spotřeby elektřiny. Digitální terminologie, jako je „cloud“, odvádí pozornost od tohoto materiálního rozměru a většina uživatelů si jeho důsledků neuvědomuje. Vzhledem k tomu, že kulturní průmysl je největším producentem a nahrávatelem obsahu, je tato otázka obzvláště relevantní a měla by být diskutována v širším politickém a ekonomickém rámci. Je naléhavě nutné zajistit udržitelnější a odpovědnější přístupy k tvorbě a distribuci obsahu.
Abychom se k těmto problémům přiblížili, je nutné si uvědomit strategický význam vytvoření širšího pohledu přesahujícího hranice oborů, přístupu, který uznává obrovské možnosti křížení znalostí a zprostředkování napříč sektory. Iniciativy STEAM (Věda, technologie, inženýrství, umění a matematika) spojují umělce, designéry, vědce a inženýry s cílem vytvořit pozici přesahující obory pro řešení skutečných i budoucích výzev. Dalo by se tak říci, že chtějí vytvořit interdisciplinární pozici pro dekódování složitých problémů prostřednictvím kombinace průřezových kompetencí a nekonvenčního myšlení. Indisciplinarita by zde znamenala přistupovat ke společným cílům bez společného základu a uznat, že to nepodřizuje všechny účastníky jednomu disciplinárnímu (nebo sektorovému) světonázoru, ani nepředpokládá možnost univerzálního jazyka. Spíše to uznává, že obory lze pozastavit, aby umožnily myšlení mimo zaběhnuté rámce a nalezení jiných způsobů, jak přistupovat ke složitým problémům, protože znalosti a zkušenosti jsou v zásadě heterogenní.
Jakožto kulturní činitelé a tvůrci obsahu je naší výzvou převzít odpovědnost za snahu porozumět technologiím, které utvářejí náš svět. Protože je to jediný způsob, jak být schopni činit kritická rozhodnutí ovlivňující instituce, organizace a jednotlivce v jejich sociálních, politických a kulturních praktikách.
Stáhněte si zprávu z konference „Beyond the Obvious 2018“ zde.